Epidemie utichla, opatření se ještě více rozvolnila, KartPlanet v Praze otevřelo a 20 jezdců mohlo vyrazit poměřit síly.
Sešli jsme se nezvykle v neděli, ale i tak jsme se sešli téměř v plné síle. Jen několik málo borců ze špičky tabulky muselo tento závod vynechat ze zdravotních důvodů. Už před závodem bylo jasné, že boj bude těsný, jelikož spousta závodníků trénovala i několik dní před závodem, nebo využila závod konkurenční série SWS jako trénink. Dobrou zprávou také je, že se do závodu připojilo několik nováčků.
Jelikož se jel systém „Cheb“, byly trochu obavy, zda závod neovlivní i káry, ale to se naštěstí významně nepotvrdilo a o závodech rozhodovaly zejména naše reflexy, ruce a psychické rozpoložení. Dovažovalo se na 85 kg, což dalo možnost k lepšímu výsledku i jezdcům s těžšími kostmi. Naši atleti pak museli plnit boxy pro závaží někdy i desítkami kil olova. Eliška zvolila jinou strategii a pořídila si zátěžovou vestu, za kterou by se na tréninku nemusel stydět ani Jarda Jágr. Sám jsem vestu zkoušel těžkat, a i jako zástupce silnějšího pohlaví mám pocit, že když bych jí měl použít, nadechl bych se před obléknutím vesty a poté až pravděpodobně ve chvíli, když by mě někdo zvedl ze země a tu vestu sundal.
V modré skupině se sešlo rovnou 5 závodníků (Eliška, Adam, Lukáš, Marián a Jarda) pravidelně ve Vysočanech trénujících a jezdících zde závody konkurenční série a k těmto favoritům se přidal Béďa, takže bylo obtížné určit, kdo tuto skupinu ovládne. Hned první jízdu vyhrála Eliška a vše vypadalo, že se pokusí opět získat vedení v celkovém pořadí. Tuto jízdu ovlivnil i mírný zmatek v signalizaci, na který původně doplatil Adam Kníže, ale po konzultaci s rozhodčími mu bylo vráceno místo, které by pravděpodobně obsadil, kdyby zajel do joker lapu. Ve druhé jízdě Béďa se ze třetího místa během několika zatáček propracoval na vedoucí pozici, ale po několika kolech na něj začal dotírat Jarda. Ten sice dotíral několik kol, čekal na chybu, občas i trochu Béďu oťukal, ale nic to už nebylo platné. Třetí jízdu dotáhl do vítězného konce Jirka Snopek, za kterým číhal pro změnu Béďa. Čtvrtou jízdu vyhrál Jarda, který využil jokera, když mu Marián zbytečně nechal několik kol na zvýšení náskoku. Pátou jízdu opět vyhrál Jirka Snopek, který tak mířil do velkého finále. Až do této jízdy by se dalo říci, že všechny jízdy probíhali víceméně bez karambolů, které by míchaly pořadím. V poslední jízdě se nejprve Marián po startu probojoval na první pozici, ale kára č.5 byla přeci jen trochu slabší, takže se za ním postupně začal tvořit vláček dalších jezdců. Když se Jardovi ani po několika kolech nepodařilo Mariána předjet, musel nakonec i on odrážet útoky jezdců za ním. Jeden takový útok od Lukáše bohužel nedopadl dobře, borci se za horizontem v Eau Rouge otočili, do nich i přes mávání vletěli další jezdci a další se vyhnuli střetu pouze nárazem do bariér. No prostě to byla mela téměř jako při GP Belgie v roce 1998. Jarda tím přišel o první místo ve skupině a na roštu velkého finále, Lukáš dokonce přišel o účast ve velkém finále kompletně. Jeho místo naopak získala Eliška, která tak dostala šanci bojovat o titul. Nebyl ale čas se tím nadále zabývat, to jsou prostě závody.
V červené skupině se sešli 4 jezdci (Dominik, Ota, Radek a Leo) pravidelně závodící v KartPlanet, takže se očekával hlavně souboj mezi těmito jezdci. První dva závody s přehledem vyhrál Dominik, za ním vždy dojeli ve stejném pořadí Ota, Radek, Leo, Honza, Luděk a Matyáš a vypadalo to, že tahle skupina nebude mít zápletku. Jenže třetí jízdu vyhrál Leo, čtvrtou Honza a ostatní favorité mírně zaostali kvůli startu z horších pozic. Už ve čtvrté jízdě proběhly při bojích nějaké šťouchance. Při páté jízdě se tím nenechal nijak rozhodit Luděk, který si dojel pro důležité vítězství, ale za ním už se šťouchalo více a začaly se zvedat ruce. V poslední jízdě už favorité skupiny věděli, že všichni z nich víceméně jistě míří do finále a je nutné se poprat o lepší pozice na roštu. Jenže více adrenalinu, testosteronu a snad i sluníčka nad hlavami způsobilo jen více problémů. Favorité se šťouchali, zvedali ruce a poukazovali, že je ten či onen nějak omezil či ohrozil. Vydělal na tom nováček Matyáš Dlouhý, který si v klidu dojel pro první místo a druhý nováček Jakub Ptáček pro místo třetí. Po dojetí bylo podáno několik protestů, chumel jezdců se začal hádat, padaly nadávky, testosteron, ba dokonce i progesteron stříkal proudem, zopakovali jsme si pravidla od A až do Z, počastovali jsme se novými přezdívkami, řekli jsme tomu či onomu, že jezdí jak prase, že kličkuje jak zajíc, že používání cizí motokáry jako brzdy není fér, atd., atp. Téměř všech se prostě zhostila pravá idylická atmosféra amatérských závodů, která nám protáhla závody a tedy i pronájem tratě o téměř 20 minut. No a když jsme se uklidnili, tak jsme zas nasadili helmy a šli jsme zas závodit.
V malém finále se odehrával souboj zejména na prvních třech pozicích. Luděk sice v první jízdě ztratil svoje první místo, ale jelikož v druhé jízdě už nepochybil, vyhrál toto malé finále a patřila mu celková 11. pozice. Za ním pak dojel Lukáš Rampa na 12. pozici a Adam Kníže na 13. pozici. Adam si tím bohužel víceméně zavřel šance na zisk pódia v celém šampionátu. Za nimi dojel nováček Matyáš Dlouhý, který dokázal porazit některé zkušenější jezdce jako Kubu Vošahlíka, Michaela Heuslera, Filipa Matala nebo Honzu Joukla. Na posledních dvou pozicích se pak umístili další nováčci Kuba Ptáček s Karlem Berendou.
Velké finále slibovalo zábavu – 7 pravidelných jezdců SWS na této trati, skvěle jedoucí Béďa a k tomu v KartPlanet lepšící se Jirka s Honzou. Hned po startu se Dominikovi povedlo předjet Béďu a následně mířil k suverénnímu vítězství. Za Mariánem startujícím ze 3. pozice se objevil Jarda, kterému se nejprve nepovedlo předjet Mariána pomocí joker lapu, takže to musel zkusit přímo na trati. Po chvíli se tak povedlo a Jarda šel na 3. pozici. Následně byl Marián pokořen i Radkem a Eliškou a jen tak tak uhájil své konečnou šestou pozici před Leem. Jarda vycítil šanci na bednu a jal se stíhat Béďu, kterého dojel a než Béďa stačil zaujmout defenzivní pozici, tak ho i předjel a obsadil druhou pozici. Béďa třetí. Ve druhé to neměl Dominik s Béďou tak snadné a oba o vítězství bojovali do posledních kol. Dominikovi se nakonec povedlo vyhrát i druhou jízdu a zajistil si tím celkové první místo v závodě. Jedná se mimochodem o první jeho vítězství v šampionátu GoKartOpen. Gratulujeme! Béďa si v klidu dojel pro druhé místo v jízdě i celkově v závodě. Jelikož se musel Jarda věnovat spíše defenzivní jízdě, neměl Marián problém s udržením 3. pozice. Jarda si nebyl jist, jestli by nepřišel o bednu, kdyby ztratil svou 4. pozici, takže zvolil defenzivní jízdu k udržení Lea za zády. Tento závodník, mezi přáteli také známý jako „portugalský řezník“, mu to nedal zadarmo. Nejprve to zkoušel na brzdy, kdy k finálnímu snížení rychlosti použil až Mariánovu motokáru, pak zkoušel štěstí v nájezdu do Eau Rouge nebo do cílové rovinky. Jarda místo ale udržel, takže si mohl po dlouhé době opět vyskočit na bednu. Marián tedy nakonec získal stále pěknou bramborou medaili, 5. skončil Radek, za ním pak v pořadí Leo, Eliška, Ota, Jirka a Honza
V celkovém pořadí si Dominik před posledním závodem v Hořovicích upevnil první místo v šampionátu. Eliška ztrácí již 16 bodů. Na Elišku naopak dotírá Béďa, kterému chybí pouhé 2 body. O celkové podium může stále teoreticky bojovat i Radek, Adam a Ota, kteří ztrácí na Béďu 16, 19, respektive 21 bodů. Na celkové sedmé pozici se objevil Leo, který přeskočil Lukáše Rampu. Jarda se konečně dostal do první desítky na 9. místo. Pořadím naopak dále propadají jezdci, kteří se zúčastnili jen jednoho či dvou závodů.
Poslední závod v Hořovicích se pojede v sobotu 19.6.2021 a rozhodne se zde o vítězi této sezóny. Na webu GKO se již nyní můžete přihlašovat do závodu. Více informací o slavnostním vyhlášení a kategoriích poskytne v nejbližších dnech Luděk.
Jarda