Zdravím všechny příznivce nejkvalitnějšího amatérského kartingového šampionátu v ČR!
Omlouvám se za zpoždění. Jak již Luděk říkal, oba pracujeme do pozdních nočních hodin, takže bylo víc než obtížné najít čas na připomenutí všech důležitých událostí ze závodu. Dokonce přemýšlím i nad tím, že bych si nechal příště zaslat pár slov od každého z Vás, který by projevil zájem a pak to nějak zakomponoval do souhrnu. Víc očí víc vidělo. Kdyby tedy někdo chtěl příště vyzdvihnout nějaký moment, dodat video nebo fotky, nezapomeňte mě kontaktovat.
Zpět k závodu. Závod ve Vysočanech patří mezi nejoblíbenější setkání našeho šampionátu, takže se nás i přes mírně vyšší startovné sešlo slušných 20 jezdců. A nakonec to byl snad i ideální počet. Dalo se předjíždět, ale zároveň nebyla trať přeplněná jezdci. Jak bývá zvykem, dovažovalo se na 85kg a použil se tzv. joker, který umožňoval snadnější předjetí.Jelikož světová krize ohledně dodávek náhradních dílů postihla i karting, byly tentokrát mezi stroji rozdíly. A nejen ve strojích. Jelikož několik jezdců vynechalo první závod v Hořovicích, tak byli nasazeni do závodu jako nováčci s nulovým indexem. Toto zastihlo zejména modrou (A) skupinu, kam byli jako nováčci nasazeni Milan Blažek, Jarda Hajdúk a Jirka Snopek, tedy jezdci, kteří trať v KartPlanet dokáží zajet i poslepu. Červenou skupinu (B) pak podobně zdramatizoval Honza Šnaidauf.
Skupina A byla extrémně napínavá. Po sobotním tréninku bylo jasné, že Milan si po letní pauze přivezl formu, když nikdo nebyl schopný s ním držet krok. Luděk v týdnu před závodem absolvoval soukromou lekci od Matese Vrány, aby konečně prolomil Vysočanské prokletí. Hned v první rozjížďce všem ujel Adam, Milan bojoval s Béďou o 2. místo, do toho k nim z jokera doslova přiletěl Jarda, který si až naivně myslel, že se mezi ně vejde. Nevešel. Zejména těchto 6 zmíněných jezdců se střídalo na vedoucích pozicích. Ačkoliv Luděk vyhrál 3 ze 6 rozjížděk, tak lepší index do finále měl Milan, jelikož dokázal i se slabšími stroji 2 a 3 zajet 2., respektive 3. místo. Na druhé místo ve skupině se protáhl Béďa, který byl občas doslova ostřelován mladšími souputníky, ale nedal se a hájil svoje pozice na trati. Luděk ukázal, že soukromá lekce se vyplatila a dojel na 3. místě ve skupině a dostal se tak s přehledem do finále A. Umístil se tedy lépe než Jarda, Dominik, Adam a Eliška, kteří v KartPlanet pravidelně jezdili seriál SWS a první tři jmenovaní se zde zúčastnili i 24h závodu. Do finále B se společně s Eliškou a Adamem kvalifikoval i Jirka Snopek, Kuba Vošahlík a Zdeněk Netáhlo.
Skupina B měla sice favorita Tomáše Martana, ale nikdo nevěděl, jak se Tomáš popere s tratí, kterou nezná. Jenže Tomáš skupinu vyhrál a opět za sebou nechal několik jezdců SWS, kteří zde pravidelně trénují. A to neměl navíc nejlepší los na káry. Ve skupině B se čekalo doslova rodeo. Přeci jen kombinace horkokrevných jezdců Radka, Lea a Matyáše slibovala nějaký ten konflikt na trati a následně i mimo ní. Jenže chlapci kroužili a kroužili, traťoví komisaři se nudili a nemuseli řešit žádné spory. Radek tedy dojel v klidu na druhém místě ve skupině a kvalifikoval se do finále A. Jirka a Leo jsou opravdu sousedi z Mýta. Stále dojížděli blízko sebe. První 3 jízdy byl lepší Leo, další 3 jízdy byl naopak lepší Jirka. Jak kluky znám, dali si večer v garáži pivo a probrali závody. Do finále A je ještě doplnil Lukáš, který také dokázal vyhrát jednu rozjížďku. Do Áčka se bohužel nedostal Honza Šnaidauf. Ten má ale silnou trať v Hořovicích a Chebu. Do Béčka doplnil Honzu i Matyáš, který musel bránit pozici před nováčkem Michalem Navrátilem. Ten nezajel vůbec špatně a v jedné jízdě dokázal poskočit z 9. na 4. pozici. Dále je doplnili Zdeněk Strakoš s Tomášem Havlíkem.
Finále B bylo jasnou záležitostí Honzy Šnaidaufa. Pomohl mu i dobrý los na káru a víceméně bez problémů vyhrál obě finálové jízdy. Za ním v první jízdě dojel Adam, ve druhé pak Eliška. Ta kvůli lepší výchozí pozici obsadila celkové 12. místo. Na zklamaného Adama zbylo až 13. pozice. Vypadá to, že pražský závod je pro něj zakletý. V první jízdě sice opět vystrčil růžky Michal Navrátil, ale z důvodu pokažené druhé jízdy se před něj nakonec dostal Matyáš Dlouhý. Zbylá místa obsadili nováčci, které tam doplnil Jirka Snopek.
Ve finále A se předjíždělo ve druhé polovině pole. Leo s Jirkou Slopovským vylosovali slabé káry 2 a 3 a za nimi číhal Jarda, Dominik a Lukáš s rychlejšími stroji. Ač se kluci snažili, pozice neudrželi. Dominik dokonce z 9. poskočil až na 4. pozici. O první místo se sice bojovalo, ale Tomáš dokázal udržet Milana a jízdu vyhrál. Třetí pak dojel Radek. Po výměně motokár se situace otočila. Jirka Slopovský dostal lepší káru, ale ani ta mu štěstí nepřinesla, takže obsadil celkové 10. místo. Lukáš Rampa s pomalou dvojkou předjel pouze Béďu, který měl nehodu, takže obsadil konečné 9. místo. Béďa Málek se pokoušel podjet pomalejší jezdce po výjezdu z joker, na což doplatil velkou nehodou, až mu z helmy odletělo hledí – celkově tedy 8. místo. Této chyby využil Jarda, jízdu dojel na 6. místě, což mu stačilo na celkovou 7. pozici. Leo dostal raketu s číslem 9 a dojel si pro 3. místo v jízdě, respektive 6. místo celkově. Jelikož Dominik nejprve zajel výborně 1. jízdu a pak s pomalou trojkou dokázal uhájit 7. pozici, stačilo mu to na celkové 5. místo. Luděk stabilně držel svou pozici a jen těsně mu tak utekly stupně vítězů – 4. místo. Ačkoliv Radek musel ve 2. jízdě přepustit pozici Leovi, nic to neměnilo na jeho konečném 3. místě. O první flek se rvali obě jízdy Milan s Tomášem. Milan Tomáše tlačil, čekal na chybu, ale ta nepřišla. Milan se musel spokojit s druhou pozicí a pro zlatý pohár si mohl přijít Tomáš Martan. Na tomhle vítězství je fascinující, že Tomáš prvně trénoval na této trati 24 hodin před závodem, dal si 2 desetiminutové jízdy, kdy při druhé zajel čas dne a se slovy, že to půjde, jel zas domů.
V celkovém pořadí šampionátu jde Tomáš do vedení. Za něj se posunul Radek Líbal a na třetí pozici se posunul Dominik Moravec. Mírně si naopak na čtvrtou pozici pohoršil Béďa následovaný Eliškou, která zaznamenala propad z 1. na 6. místo.
Dovolil jsem si udělat pár zajímavých statistik. První je počet získaných nebo ztracených pozic v průběhu základních skupin.
Dále jsem se pokusil vypočítat „výkonnost“ jednotlivých kár. Jde víceméně o vážené průměry získaných či ztracených pozic jednotlivých kár se započtením handicapu v podobě startovních pozic. No prostě pár bulharských konstant. Vyšší číslo udává lepší (úspěšnější) motokáru.
Na základě těchto bulharských indexů výkonnosti motokár jsem také vypočetl tzv. „index obtížnosti“, který udává jak velké štěstí či smůlu měl člověk na los motokár. Nelze tam samozřejmě připočítat nehody, penalizace a jiné nečekané události. Čím vyšší číslo, tím větší měl jezdec štěstí na rychlejší (úspěšnější) motokáry. Plusové číslo = nadprůměrný los na káry, minusové číslo = podprůměrný los na káry. Tady bych vyzdvihl zejména index dvou prvních jezdců, kteří vyhráli svoje skupiny i s podprůměrnými stroji. Také je možné porovnat, jak jste dopadli v porovnání s lidmi, co měli stejný index, tedy stejný los na motokáry. (opět není započten například vliv studených pneumatik a podobně)
Na závěr jen dodám, že se potkáme již 23. října v Chebu. Dost z nás tam bude již od pátku pilně trénovat a večer procházet trať, tak kdyby Vás lákalo večerní procházení trati s plechovkou piva v ruce, určitě se přidejte!
Jarda