Dnešní ráno se zahalilo do mlžného oparu a situace na silnicích nebyla vždy zrovna růžová. Přesto se téměř všichni dostavili do depa závodního okruhu v Chebu včas. Díky všem, že jste ještě za tmy, dorazili. Pro tento závod to bylo opravdu důležité, Vzhledem k trochu jinému systému závodu a k jeho konci v době polední, to byl opravdu důležité. I přesto jsme začali závod o půl hodiny později než jsme plánovali.
A jaký dnešní závod byl? Prostě skvělý, skvělý a skvělý.Ranní opar se rozplynul s prvními rozjížďkami a sluníčko pomáhalo dotvářet již tak skvělou atmosféru. Od začátku nás sice trápil lichý počet závodníků. který rozdělil startovní pole na dvě skupiny po dvanácti a třinácti jezdcích, nicméně to jsme početně zvládli.Při střídání pouze dvou skupin, není příliš prostoru pro sledování a následné zapsání průběhu rozjížděk. Přesto mohu o první skupině napsat, že nebylo vůbec jednoduché zaznamenat výsledky. Když se přiřítili do cíle, byla to velice často skupinka tří i více jezdců, kteří protnuli cílovou čáru téměř ve stejný čas. Na jiných dráhách je to vcelku „dětská slavnost“, v Chebu však zapeklité, stihnout všechny správně zapsat. :-).První tři příčky si mezi s sebou rozdělovali rychlíci Patrik, Martin Hála a Karel Švec. Dostat se přes některého z nich bylo téměř nemožné, přesto se to jedenkrát podařilo Dominikovi Moravcovi a Jardovi Hajdúkovi. Všichni z nich se pak vešli do velkého finále. Otakar Líbal, který měl stejný bodový součet, ale horší index než Jarda už startoval „až“ z první pozice malého finále.
Druhé skupině chyběl jeden jezdec, a pokud by Luboš dorazil, určitě by to na prvních příčkách bylo daleko těžší.Výsledky rozjížděk byly daleko zamotanější než v té první a skupinu vyhrál Radek Líbal těsně před Béďou. Za nimi byla druhá dvojička Honza Šnajdauf a Michal Drda, tou třetí byli Lukáš a Leo. Do velkého finále ještě proklouzl Luděk.Dovažování do 85 kilo poněkud zamotalo pořadím a jeden z favoritů Lukáš Pech, jel „jen malé “ finále.
Finálové rozjížďky jsme rozdělili tak, aby vítěz malého mohl postoupit do toho velkého. Podařilo se to. Vítězem malého finále byl Honza Vopátka, který porazil Milana Blažka pouze lepším umístěním v základní části. Tak vyrovnané bylo čelo finále. Jirka Snopek doplatil na karambol v první rozjížďce, v té druhé si spravil chuť třetím místem. Nicméně to stačilo jen na celkové 19 místo. Je velmi těžké někoho nejmenovat za jeho výkony, všichni bojovali naprosto skvěle.
Jestliže malé finále bylo plné osobních soubojů, to velké jimi přímo překypovalo. Ze zadních pozic jsem mohl sledovat dění jen omezeně, a po nezaviněném karambolu i vzdáleně, Přesto souboje o první místa se vedla ve stejné intenci jako v rozjížďkách.Prostě paráda. Dvěma druhými misty se na první příčku vyšvihl Martin Hála, druhý byl Patrik. Na třetí místo se probojoval soustředěným výkonem Béďa. Na Honzu Šnajdaufa zbyla bramborová medaile. Jak vyrovnaný je střed pole svědčí 8. místo „kvalifikanta“ z malého finále Honzy Vopátky.
