Prosluněná sobota byla jak na objednávku pro poslední závod sezóny. Jen ta teplota mohla být malinko nižší, aby jsme nebyli tolik uvaření.
Dvacet tři závodníků bylo téměř ideální pro hořovickou dráhu.
Rozdělili jsme se do čtyřech skupin po šesti a pěti. Dalo by se jet i ve více jezdcích, ale bez rezervních kár to fakt, jak jste sami viděli, opravdu nejde. A ač je indexové rozdělení relativně spravedlivé, přeci jen byla jedna skupina asi tou těžší. Myslím, že jí byla „B“.
Závodění jsme si parádně užívali a na trati bylo vidět spousta soubojů. I když jsme se snažili jezdit slušně, přesto se nám několik karambolů nevyhnulo. Za nejvážnější považuju Karlův „výlet“ do protisměru po Martinově přistrčení a Dominikův průlet travou při 45° náklonu. Naštěstí se obě dvě epizody obešly bez dalších následků a všichni jsme závod dojeli v pořádku.
„Áčkovou“ skupinu jasně ovládl Patrik i když ho Dominik dokázal mnohokrát potrápit, sebral mu jen jedno vítězství. Výsledky „Béčkové“ skupiny potvrdili větší vyrovnanost špičky, když o první pozice se podělili hned tři jezdci – Martin Hála, Lukáš a Honza Šnajdauf.
V „Céčku“ si pak vítězství vcelku jasně získal pro sebe Karel Švec s jedním dalším vítězstvím Lea. Pětičlenné „Déčko“ opanoval Béďa s jedním vítězstvím Michala Drdy.
Do finálových rozjížděk jsme měli ve třech případech „stříhání“ k rozřazení na pozice a to jak o postavení na špici tak i níže ve startovním poli.
Ve finálových rozjížďkách skupiny „D“ se nejlépe umístil Michal Heusler před Tomášem Reisigem, kterého o lepší umístění připravil nezaviněný karambol s Jirkou Ešpandrem.
Finále „C“ vyhrál Milan Blažek před nováčkem Radkem Líbalem.
Rozjížďky béčkového finále jasně opanoval Lukáš Rampa čímž si zajistil postup do „Velkého“ finále. Za ním se však v obou rozjížďkách rozhořely bitvy jedna báseň. V první rozjížďce se na druhou příčku prodral v Hořovicích skvěle jezdící Honza Šnajdauf v té druhé si druhou příčku uhájil Leo, když za ním se dělo hned několik strkanců a karambolů, které významně ovlivnili výsledek.
První rozjížďku velkého finále, kterou vyhrál Patrik, poznamenal již zmiňovaný přelet Karla do protisměru po. Klobouk dolů před Karlem, který přelet nejen bravurně zvládl, ale také se plynule zařadil zpět do rozjížďky.
Karel následně vyhrál druhou rozjížďku finále, nicméně to na Patrika, který se po předešlé noční směně“, postupně dostával do formy, nestačilo. Třetí příčku si zajistil vyrovnanými výkony Béďa.
Celkové výsledky závodu najdete samozřejmě v příloze.
A jak se nám vyvíjela celá sezóna? Nejprve trochu ze statistiky a porovnání s tou loňskou.
Letos se účastnilo alespoň jednoho závodu 44 závodníků s průměrným počtem závodníků v závodě téměř 19. V předešlé sezóně nás jelo 35 s průměrem 18 závodníků, takže loňskou úspěšnou sezónu ta poslední ještě trochu překonala. To je super a jsme zato moc rádi.
Výsledkově se na celkové vítězství opět prosadil Patrik, když po celou sezónu téměř vedl pořadí a nevyhrál pouze v Chebu. Po odstoupení Tomáše Málka ze seriálu se na druhé příčce usadil Karel Švec. Trpělivými výsledky si pro sebe získal bronz Béďa. V jejich stínu bramborovou medaili pravidelně získával stále se lepšící Dominik Moravec. On i Lukáš Rampa se po prvním nevydařeném závodě v sezóně postupně prokousávali ze třináctého a čtrnáctého místa až na celkové čtvrté a páté. Skvělý výkon.
Šesté místo vybojoval „vodní specialista“ Jiskra Snopek. Jarda Hajdúk doplatil na dvě neúčasti a skončil osmý. Stejně tak i Honza Šnajdauf, který se umístil za ním.
Z nováčků mile překvapil jak Leo tak i Jirka Slopovský a příslibem do nové sezóny je účast rodiny Líbalových.
Na závěr chci poděkovat za fotografické dokumenty Martina Kurfiřta a hlavně nám všem, kteří jsme vytvářeli svojí účastí a zápalem pro závodění super atmosféru za slunce, deště, vedra, zimy i zplodinového oparu v Teplicích.
Díky díky díky.
Už teď se těšíme na další již osmý ročník GoKartOpen 2019 -2020.
Užívejte si prázdninových měsíců, my se vám brzy ozveme.
Luděk + Jirka + Lukáš